www.Chřipka.info
Chřipka v kostce
Chřipka lidstvo provází téměř od nepaměti. S epidemiemi tohoto onemocnění se tak podle historických pramenů setkáváme již v průběhu 12. století. V současné době během každoročních jarních nebo podzimních epidemií nemocí ochoří mezi pěti až deseti procenty populace – podle průzkumů tak jde o jednu z nejčastějších příčin jak pracovní neschopnosti, tak i školních absencí. V roce 1995 během chřipkové epidemie bylo dokonce najednou hlášeno akutní respirační onemocnění u 11 procent všech obyvatel ČR. Přestože lze narazit na statistiky počtu obětí, sama o sobě chřipka smrtelnou chorobou není – většině z nich se staly osudné některé její následky, mezi něž mohou patřit například těžké zápaly plic.
sponzorované odkazy
Chřipka se řadí mezi infekční virová onemocnění, kdy dochází k prudkému zánětu dýchacích cest. Bezprostředně po uplynutí infekční doby, která zpravidla trvá v rozmezí 12 až 48 hodin přichází rychlý nástup horečky, bolestí hlavy, svalů, kloubů, jakož i třesu nebo pocitu schvácenosti. V některých případech přichází nutkání na zvracení, spavost a jakési omámení. Jedním z typických příznaků chřipky je také dráždivý suchý kašel. Mezi případné komplikace se potom často řadí zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin nebo zánět středního ucha.
Pokud jde o doporučený způsob překonávání nemoci, za nejdůležitější léčebný postup – můžeme-li jej tak nazvat – patří zejména důsledné ležení. Jednou z nejhorších věcí, které může nemocný chřipkou provést tak bývají poměrně časté snahy o její přechození.
Spíše než okamžitou sháňku po lécích proto lékaři doporučují, aby si nemocný s horkým čajem v rukou zalezl nahý pod peřinu, důkladně se vypotil, potom oblékl a snažil se v teple usnout. Večer je potom na místě celou tuto „kůru“ zopakovat. V případě, že po třech až pěti dnech nedojde ke zlepšení vašeho stavu, měli byste raději vyhledat lékaře. V opačném případě totiž mohou nastat nepředvídané komplikace.
Patří-li postižený člověk mezi osoby, u nichž by možné snížení obranyschopnosti mohlo vést ke zhoršení jejich stavu, je samozřejmě na místě vyhledat lékaře hned v začátku. Mezi tyto skupiny osob se počítají především malé děti a starší lidé, nebo lidé trpící chronickými záněty. Ale i osoby po operaci nebo ti, kdo právě prochází rekonvalescencí.
Chřipka se stejně jako další onemocnění dýchacích cest přenáší v drtivé většině případů vzduchem. Stejně tak je ale možné, aby virus chřipky po dlouhé hodiny, někdy i dny ulpíval na místech jako jsou telefonní sluchátka nebo kliky, odkud se jím také lze infikovat.
Sedět tak s kolegy v kanceláři, posmrkávat a utírat si nos do kapesníku, který pohodíte vedle monitoru je proto nejen barbarské z hlediska slušného chování, ale i sobecké co do ohledů na zdraví vašeho okolí. O půjčování kapesníku třeba mezi rodiči a dětmi už potom ani nemluvě.
Častým tématem zejména v podzimních měsících, kdy již klasickou součástí zpravodajství bývají i reportáže z přeplněných čekáren praktických lékařů, je určitě i otázka, zda může člověk bez lékařského vzdělání poznat, že ochořel právě chřipkou.
Zaručeně správnou diagnózu vám samozřejmě garantovat nemůže nikdo, často se nicméně udává, že chřipku lze od různých nachlazení odlišit zejména díky jejímu mimořádně rychlému a silnému nástupu, kdy zničehonic zjistíte, že nejste pořádně schopni vykonat sebemenší pochůzku, dojet do města, nebo se naopak jako obyčejně vrátit ze zaměstnání.
Na závěr bychom ještě rádi upozornili na jeden velice rozšířený mýtus. Trpíte-li během onemocnění chřipkou vysokými horečkami kolem 38 nebo 39 stupňů, není nezbytné teplotu za každou cenu srážet. Podle lékařů totiž váš organismus jejím prostřednictvím bojuje s infekcí. K nasazení léků proti horečce tak přistupujeme až tehdy, překročí-li tělesná teplota 40 stupňů. Stejně tak účinné jsou také studené zábaly v nichž má na sobě nemocný mokré prostěradlo bez další přikrývky. Sáhnout lze i k o něco prozaičtější technice – navlékání mokrých ponožek.